lýkovec jedovatý lykovec jedovatý Daphne mezereum L. Čeleď: vrabečnicovité, Thymelaeaceae Latinská synonyma: Thymelaea mezereum, Thymelaea praecox

Popis rostliny

Keř se vzpřímenými větvemi, které dosahují výšky 30-100 cm. Kmínek může být jednoduchý nebo větvený, kůra větví je svraštělá. Opadavé listy jsou na okrajích brvité. Listy jsou jednoduché, krátce řapíkaté, mají střídavé postavení. Oboupohlavné květy jsou pravidelné, čtyřčetné. Výrazně voní. Trubkovité květy se skládají do postranních svazečků po třech až pěti. Svazečky květů se zakládají v paždí loňských opadaných listů. Jejich barva je růžová, výjimečně i bílá. V období květu listy chybí, případně se nachází pouze několik lístků na vrcholcích větví. Koruna chybí, růžově zbarvený je kalich. Plody jsou dužnaté peckovice červené barvy. Rostlina kvete od března do dubna.

Popis stanoviště

Roste v listnatých a ve smíšených lesích, především v bučinách. Je to stinný až polostinný druh, kterému vyhovují stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Společně s jinými druhy vytváří jarní aspekt. Vyhovují mu humózní půdy bohatší na živiny, obsahující vápník.

Areál rozšíření

Na území České republiky roste roztroušeně, na Moravě vzácně. Často bývá pěstovaný. Vzácně roste v nížinách, vyskytuje se hlavně v polohách od pahorkatin do horského stupně.

Obsahové látky

Ve všech částech rostliny je obsažená jedovatá látka mezerin, která ostře chutná. Také se zde nachází látka dafnetin, díky níž byla rostlina používána k výrobě barviv.

Jedovaté účinky

Rostlina má při potřísnění dráždivý účinek při styku s pokožkou a sliznicemi. Může způsobit zarudnutí, zánět nebo tvorbu puchýřů. Jako letální dávka u dětí se uvádí 10-12 plodů. Mezi projevy otravy pak patří nadměrné slinění, pálení v ústech, bolesti břicha, zvracení, průjmy, bolestivé močení a přítomnost krve v moči. I lehké otravy mohou skončit vážným poškozením ledvin. Konečné stádium otravy se projevuje celkovou slabostí, těžkým dýcháním, křečemi, po kterých následuje smrt. Při otravě se provádí výplach žaludku, pacientovi se podává živočišné uhlí a slizovité látky.

Léčivé účinky

Léky s účinými látkami z této rostliny se předepisují při léčení kožních onemocnění a při revmatických obtížích.

Stupeň ochrany

Na území České republiky je tento druh uvedený v Červeném seznamu cévnatých rostlin v kategorii vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a).

Zajímavosti

Především kůra, ale i plody a listy se používaly pro barvení vlny. Plody se využívaly také k výrobě červené malířské barvy. I přesto, že je tento druh silně jedovatý, jeho plody se přidávaly do octa pro zvýraznění chuti. Je pěstován jako okrasný druh. K rozšiřování semen napomáhají zpěvní ptáci, kteří se plody lýkovce jedovatého živí.

Lidové názvy

lejkovec, divoký pepř, vlčí pepř, vlčí lýko, dívčí dřevo, mordýř lidský, nešlechetník

Popis rodu

Keře, jejichž listy jsou celokrajné, podlouhlé, přezimující nebo opadavé. Na větvičkách mají střídavé postavení (ČR). Oboupohlavné, pravidelné květy jsou vonné, skládají se do koncových okolíků nebo tvoří svazečky v úžlabí listů. Květy jsou čtyř- nebo pětičetné. Jako u ostatních rodů z čeledi vrabečnicovité (Thymelaeaceae) platí, že u květů chybí koruna. Korunovité zbarvení má tedy kalich a češule. Tyčinek je osm. Jsou rozmístěné ve dvou kruzích a jsou vetknuté do horní poloviny češule. Tvar češule je nálevkovitý nebo trubkovitý. Na semeník navazuje přisedlá, hlavatá blizna. Plody jsou peckovice. Celá rostlina je jedovatá. Nejvíce toxických látek se nachází v plodech a kůře. V rostlinách jsou obsažené glykosidy a látka mezerin. Při kontaktu s kůží vyvolávají její zarudnutí a vznik puchýřů.

Do rodu lýkovec (Daphne) je zařazeno mezi 50-90 druhy, z nichž dva rostou na území ČR. Rozšířené jsou v Evropě, Asii a v severní Africe. Lýkovec dává přednost mírně zastíněným místům, takže ho najdeme v listnatých a smíšených lesích, kde je vlhčí půda bohatá na humus. Většina druhů, která je stálezelená, má zelenavé květy. Ostatní, opadavé druhy mají květy růžové. Jako okrasné rostliny se vysazují do zahrad a parků. Z plodů se vyráběla červená malířská barva. Kůra sloužila pro barvení bavlněných tkanin na žluto. Rostliny se používaly i pro získávání lýka.

Popis čeledi

Keře nebo byliny, jejichž lodyhy jsou víceméně větvené. Listy mají nejčastěji střídavé postavení, jen někdy jsou vstřícné. Nejsou opatřené palisty. Mají čárkovitý až podlouhlý tvar, na okrajích jsou čepele celokrajné. Listy jsou často přisedlé. Žilnatina je zpeřená. Pravidelné a oboupohlavné květy jsou buď jednotlivé nebo vytvářejí úžlabní nebo koncové svazečky. Kalich tvoří 4-6 lístků, je korunově zbarvený. Koruna zcela chybí. Okvětí je ve spodní části srostlé a vytváří tak češuli. V květech se nachází 4+4 tyčinky, které tak tvoří dva kruhy. Svrchní semeník je tvořen jedním až pěti plodolisty, které srůstají. Plody jsou peckovice nebo nažky.

Většina druhů z čeledi vrabečnicovité (Thymelaeaceae) se vyskytuje v oblasti subtropů. Do čeledi se řadí přibližně 55 rodů se 700 druhy, které se nachází na kontinentech Afrika, Austrálie a Asie.