zimostrázek alpský Polygala chamaebuxus L. Čeleď: vítodovité, Polygalaceae Česká synonyma: zimostrázek nízký Latinská synonyma: Chamaebuxus alpestris, Polygaloides chamaebuxus, Polygala chamaebuxus, Chamaebuxus coriaceae

Popis rostliny

Nízký polokeř, dosahující výšky 5-25 cm, který je bohatě větvený a vždyzelený. Větve jsou poléhavé až vystoupavé, na spodní části dřevnaté, jen řídce chlupaté. Kožovité listy jsou řapíkaté, mají úzce eliptičný tvar. Jsou asi 15-30 mm dlouhé a 5-9 mm široké. Okraj listů je podvinutý, listy jsou zakončené krátkou špičkou. Krátce stopkaté květy jsou oboupohlavné. Vyrůstají po jednom až dvou (vzácně po třech) v úžlabí listů nebo vytvářejí řídký koncový hrozen. Koruna má bledě žlutou barvu, jen přívěsek je cihlově červený, později je cihlově červená celá koruna. Asymetrická křídla jsou zahnutá směrem nahoru, jsou opadavá. Jsou dlouhá 9-13 mm, jejich šířka je maximálně 6 mm. Kališní lístky jsou nestejně velké. V květu se nachází 8-10 tyčinek, které na spodní části srůstají. Plody jsou smáčknuté tobolky, 5-7 mm dlouhé. Na vrcholu jsou opatřené lemem. Obsahují tmavěhnědá semena s masíčkem. Kvete od dubna do června.

Popis stanoviště

Rostlina se vyskytuje v borových lesích, ve smíšených habrových lesích nebo teplomilných doubravách, na kamenitých nebo skalnatých svazích. Vyhovují jí prosvětlená, suchá stanoviště. Druh se vyskytuje na neutrálních až bazických podkladech. Najdeme ho na vápencích nebo na hadcích.

Areál rozšíření

Zimostrázek alpský je rozšířený v Evropě v oblasti od Pyrenejí po Balkánský poloostrov. Nachází se v Alpách. Vystupuje z nížin do podhorských oblastí. Na území České republiky se vyskytuje roztroušeně v západní polovině Čech. Řeka Vltava tvoří přirozenou hranici rozšíření tohoto druhu, odtud je druh rozšířený směrem na jih a západ. Přes Vltavu se dostal pouze na dvou místech a to u Milevska a u Sedlčan.

Stupeň ochrany

Rostlina je na území České republiky uvedena v Červeném seznamu cévnatých rostlin v kategorii ohrožený druh (C3). Ve stejné kategorii je chráněná zákonem (§3).

Lidové názvy

vítod žlutý, vítodec, střevíčky

Popis rodu

Do rodu (Polygala) jsou v české nomenklatuře zahrnuty rostliny s názvem zimostrázek a vítod. Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny, polokeře, keře nebo stromy. Jednoduché listy mají nejčastěji střídavé postavení. Řapíkaté listy jsou celokrajné, polokožovité až kožovité, lysé až chlupaté. Hroznovitá květenství jsou koncová, složená z oboupohlavných květů.

Do tohoto rodu je celkem zahrnuto asi 500 druhů, které mají téměř celosvětový areál rozšíření. V České republice najdeme 8 zástupů.

Latinský název rodu pochází z řečtiny. V překladu znamená \"mnoho mléka\", protože lidé věřili, že pokud dobytek spásá vítod, produkuje více mléka.

Popis čeledi

Do čeledi vítodovité (Polygalaceae) jsou zařazeny jednoleté nebo vytrvalé byliny, polokeře, nízké keře nebo stromy. Jednoduché listy mají většinou střídavé postavení, které většinou nejsou opatřené palisty. Květy se skládají do koncového nebo úžlabního hroznu, méně často do lat. Květy jsou oboupohlavné a souměrné. Volné kališní lístky mohou částečně srůstat. Dva vnitřní kališní plátky tvoří křídla, která jsou zbarvená jako koruna.

Do této čeledi se řadí asi 18 rodů s 800 až 1000 druhy. Rostliny jsou rozšířené po celém světě, chybí jen v oblasti Polynésie a na Novém Zélandu. Na území České republiky se setkáme pouze s rodem Polygala.