sasanka hajní veternica hájna Anemone nemorosa L. Čeleď: pryskyřníkovité, Ranunculaceae Latinská synonyma: Anemonoides nemorosa

Popis rostliny

Rostlina vysoká 7-22 cm, s tenkým, válcovitým, plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstá jediný přízemní list (může chybět) vysoký 10-20 cm. Tento list je trojčetný, jeho koncový lístek je trojlaločný, postranní jsou dvoulaločné (s laloky dvousečnými) a krátce řapíkaté. Tento list ale vyrůstá až poté, co vyroste lodyha. Je jednoduchá, přímá nese trojčetné řapíkaté listy v přeslenu, které mají stejný tvar jako přízemní listy. Květy měří v průměru 2-4 cm, jsou dlouze stopkaté. Vždy vyrůstají jednotlivě. Květy jsou pravidelné a oboupohlavné. Okvětní lístky jsou bílé, z vnější strany nafialovělé a lysé. Bývá jich většinou šest. Tyčinek je velké množství, jsou šroubovitě uspořádané (stejně jako pestíky). Prašníky mají žlutou barvu. Svrchní semeník srůstá z většího počtu plodolistů. Plody jsou malé, skoro kulaté, drsně chlupaté nažky, které tvoří souplodí. Rostlina kvete od března do května.

Popis stanoviště

Tento druh vyhledává vlhká stinná stanoviště. Roste na loukách a v listnatých hájích. Dává přednost kyprým, svěžím půdám, které jsou lehce vápnité a středně bohaté na minerální látky. Tvoří kolonie, tím ale nebrání obnově lesů.

Areál rozšíření

Nachází se v téměř celé Evropě, chybí ve Středomoří. Také se vyskytuje v Asii, kde je rozšířená v oblasti od Amuru po severní Koreu. V České republice je rozšířená na celém území. Roste od nížin do horského pásma.

Obsahové látky

Obsahuje anemonin a protoanemonin, které jsou jedovaté. Usušením rostliny ale její jedovatost mizí.

Jedovaté účinky

Podle některých údajů stačí ke smrtelné otravě člověka 30 exemplářů sasanky hajní. U citlivých lidí způsobuje šťáva z této rostliny puchýře. Dráždí oči a má pálivou chuť. Otrava se projevuje průjmy, zvracením, křečemi v trávicí soustavě. V čerstvé píci způsobuje střevní záněty dobytka.

Zajímavosti

Brzy na jaře tvoří v listnatých lesích jarní aspekt. Pokud se vyskytuje na loukách, ukazuje na to, že v nedávné době zde byla zalesněná plocha. Velké kolonie se postupně posouvají. Tento jev je způsobený postupným prodlužováním oddenků jedním směrem, na druhém konci pak rostliny odumírají. Je nehodnotnou složkou porostu.

Lidové názvy

bolehlava, andělíček, hajní růžička, bělouch, husička, šumavice

Scanované detaily

celá rostlina s oddenkem - Z oddenku vyrůstá nejprve květonosná lodyha, na které jsou i listy tvořící přeslen. Poté vyrůstá většinou ještě jeden přízemní list. Ten se od lodyžních neliší. Pomocí oddenku se rostliny vegetativně šíří v jednom směru.

celá rostlina - Dobře patrný je přeslen listů pod květem.

list - Srovnání listu z rubu a z líce. Z rubu je list světleji zbarven.

detail květu - Okvětní plátky mají bílou barvu. V květech se nachází vysoký počet tyčinek i pestíků.

květ ze spodní strany - U květu chybí kališní či zákrovní lístky.

Popis rodu

Rod sasanka (Anemone) zahrnuje vytrvalé rostliny kvetoucí především v jarním období. Rostliny se nacházejí v oblasti mírného pásma severní i jižní polokoule. Podzemními orgány pro vegetativní rozmnožování jsou oddenky nebo hlízky. Květy vyrůstají jednotlivě nebo vytvářejí koncové okolíky, na lodyze pod nimi se nacházejí tři velké listeny. Květy jsou tvořené prodlouženým květním lůžkem, na kterém jsou květní části rozmístěné z části v kruzích a z části ve šroubovici. Oboupohlavné květy jsou uspořádané paprsčitě, okvětí je pěti- až šestičetné. Barva květů je nejčastěji bílá a žlutá, dále modrá, růžová a fialová. Tyčinky i pestíky se vyskytují ve vysokém počtu. Plody jsou nažky bez přívěsků tvořící souplodí. V České republice najdeme 4 zástupce rudu sasanka. Mnoho druhů se pěstuje jako okrasné rostliny.

Popis čeledi

Jednoleté i víceleté byliny (méně často keře) proměnlivého vzhledu. Listy jsou bez palistů, mohou být jen přízemní nebo vyrůstají střídavě (výjimečně i vstřícně), jsou dělené. Květy jsou většinou pětičetné, jednotlivé nebo tvoří hroznovitá květenství. Jsou oboupohlavné, pravidelné nebo souměrné. Květní obaly mohou být rozlišené (na kalich, který se zbarvuje stejně jako koruna, a na korunu, která zakrňuje v medníky) nebo jednotné, nerozlišené. Tyčinky jsou v květu volné a v různém počtu. Svrchní semeník je tvořený jediným plodolistem nebo srůstá z velkého počtu plodolistů (mohou být i volné). Pestíků je v květech více, někdy je jejich počet redukovaný na jediný. Plody jsou měchýřky, nažky nebo bobule. Semena jsou bohatá na olej.

Druhy z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae) jsou jedovaté. Obsahují alkaloidy (akonitin), saponiny, hořčiny (ranunkulin) a glykosidy (anemonin), proto tato čeleď našla uplatnění ve farmacii. Vyskytují se na různých stanovištích (suchozemská i vodní). Některé druhy mají zvýšené nároky na složení půdy a na klima. Ranunculaceae zahrnuje zhruba 60 rodů s 2400 druhy.