psárka plavá psiarka plavá Alopecurus aequalis Sobol. Čeleď: lipnicovité, Poaceae Česká synonyma: psárka podobná Latinská synonyma: Alopecurus fulvus

Popis rostliny

Jednoletá až dvouletá, bylina dosahující výšky 10-25 cm. Kořeny jsou krátké a svazčité, uspořádané do kruhu. Barva rostliny je sivozelená. Rozvětvená stébla jsou uspořádaná v kruhu, okrajová stébla jsou na bázi poléhavá, dále pak kolénkatě vystoupavá. Stébla uprostřed trsu jsou víceméně přímá. Na spodních kolénkách stébla často kořenují. Listové čepele jsou široké 2-4 mm. Listové pochvy jsou hladké až slabě drsné. Jazýček je dlouhý 3-4 mm. Pokud se rostlina vyskytuje ve vodě, jsou listové pochvy výrazně nafouknuté. Květy tvoří klásky o délce asi 2 mm, skládají do hustého lichoklasu, který je dlouhý 2-7 cm a 2,5-7 mm široký. Květenství má válcovitý tvar, k oběma koncům se zužuje. Plevy na bázi srůstají. Krátké osiny jsou nasazené asi v polovině pluchy a z klásků nevyčnívají. Prašníky mají nejprve žlutobílou barvu, později jsou cihlově červené. Plody jsou obilky. Rostlina kvete od května do října.

Popis stanoviště

Objevuje se na vlhkých až zamokřených stanovištích jako jsou břehy tekoucích i stojatých vod, okraje příkopů, mokré cesty. Také ji lze najít na rumištích. Objevuje se v téměř všech typech porostů, především ji lze nalézt na obnažených dnech rybníků nebo v litorálu. Nevyskytuje se pouze v rákosinách a v ostřicových porostech. Její výskyt ukazuje na kolísání vodní hladiny. Velmi často se vyskytuje u vod v bezprostřední blízkosti pastvin.

Areál rozšíření

Psárka plavá se vyskytuje v mírném pásmu na severní polokouli. Setkáme se s ní v Evropě a v Asii, kde se vyskytuje hlavně v oblasti Sibiře a zasahuje do Himalájí. Také ji lze najít na severu Severní Ameriky a v Grónsku. Na území České republiky je její výskyt roztroušený až hojný. Z nížin vystupuje do podhorských oblastí.

Zemědělské využití

Jako pícnina není vhodná, protože tvoří nízkou biomasu (asi 0,2 kg.m^-2).

Zajímavosti

Dokáže vytvořit více generací během vegetační sezóny.

Popis rodu

Do rodu psárka (Alopecurus) jsou zařazeny jednoleté a vytrvalé traviny tvořící trsy. Podle druhu měří rostliny až 110 cm. Listové čepele mohou být ploché nebo svinuté, v závislosti na druhu široké až 1 cm. Listy jsou na bázi opatřené jazýčkem. Klásky se skládají do klasovité laty. Jednokvěté klásky jsou v období zralosti opadavé, opadávají i plevy. Klásek podpírají dvě stejné plevy bez osin. Osinky se nacházejí pouze na pluchách. Plušky obvykle chybí. Plody jsou okoralé obilky.

Do tohoto rodu se řadí mezi 40 až 50 druhy, které se vyskytují v mírném pásu a v chladnějších oblastech severní polokoule. Některé druhy najdeme i v Jižní Americe. Na území České republiky najdeme 4 zástupce a jednoho mezidruhového křížence.

Popis čeledi

Jednoleté nebo vytrvalé, obvykle trsnaté rostliny. Kořeny jsou tenké, ve svazečcích. Oddenek je plazivý nebo trsnatý. Nevětvená, dutá stébla s výraznými kolénky jsou dole občas rozvětvená. Prodlužovací pletivo u stébel se nachází nad kolénky. Toto místo s mladým pletivem je chráněné před vysycháním listovou pochvou. Dává stéblu i potřebnou oporu, čímž ho drží ve vzpřímené poloze. Toto dělivé pletivo umožňuje jednostranným dělením napřimování polehlých stébel. Vznikající trsy stébel jsou různě husté. Záleží na tom, jestli přízemní výběžky prorážejí pochvy přízemních listů (řídké trsy) nebo vyrůstají horním ústím pochvy přízemních listů (husté trsy). Střídavé listy mají dlouhé, uzavřené nebo otevřené pochvy, které mají úzce nebo kopinatě čárkovitý tvar. Celokrajná čepel je svinutá štětinovitě nebo žlábkovitě. Tuto vlastnost umožňují řady ohýbacích buněk. Blanitý jazýček se vytváří na rozhraní pochvy a čepele listu. Někdy se přeměňuje na chlupy. Báze čepele se občas po stranách protahuje ve dvě ouška. Květenství je tzv. stažená lata. Tvoří ji jedno- i vícekvěté klásky, které mají vespod obvykle dvě plevy. Květy jsou uspořádané ve dvou řadách v úžlabí pluch. V květech stojí proti pluše menší blanitá, obvykle dvojžilná pluška, která je na špičce vykrojená (proto tvoří dva zuby). Plenky oddělují pluchu od tyčinek, během kvetení se zvětšují a oddalují tak pluchu od plušky. Květy jsou většinou oboupohlavné. Tyčinky jsou v nich nejčastěji po třech. Do středu vrtivých prašníků jsou vetknuté nitky (proto se prašníky lehce otáčejí). Semeník srůstá ze tří plodolistů, na něm jsou nejčastěji dvě dlouhé blizny. Semeník obsahuje jediné vajíčko, to později dozrává v obilku, která může být opatřená osinou. Osiny mají různý tvar - jsou krátké i dlouhé, pérovité nebo lysé. Buněčné stěny bývají často zpevněné kyselinou křemičitou.

Do čeledi lipnicovité (Poaceae) je řazeno více ne 400 rodů s 10 tisíci druhy, které jsou od sebe často špatně odlišitelné. Je to hospodářsky významná čeleď, nejdůležitější skupinou jsou obiloviny a pícniny.