rozrazil lékařský veronika lekárska Veronica officinalis L. Čeleď: krtičníkovité, Scrophulariaceae

Popis rostliny

Vytrvalá bylina vysoká 10-40 cm, její oddenek je válcovitý, plazivý. Rostlina je krátce chlupatá, s poléhavými, kořenujícími lodyhami. Na vystoupavém konci se tvoří květenství. Vstřícné listy mají vejčitě eliptičný až široce kopinatý tvar, jejich maximální velikost je 25x50 mm. Klínovitě se zužují v krátký řapík. Listy jsou roztroušeně chlupaté, na bázi celokrajné, zbytek čepele je lehce pilovitý. Vrchol čepele je zaokrouhlený nebo tupě špičatý. Oboupohlavné, pravidelné květy, které vyrůstají v úžlabí kopinatých listenů, tvoří hrozny. Jsou husté, přímé, žláznatě chlupaté, za plodu prodloužené. Květy jsou krátce stopkaté. Kalich, který tvoří čtyři kališní lístky kopinatého tvaru, je stejně dlouhý jako koruna. Světlá modrofialová koruna měří v průměru 6-7 mm. Je zvonkovitě kolovitá. V květu jsou dvě tyčinky. Plody jsou žláznaté, mělce vykrojené, obsrdčité tobolky o délce 4 mm. Uvnitř se nachází semena čočkovitého tvaru. Rostlina kvete od června do srpna.

Popis stanoviště

Objevuje se na suchých stanovištích, která jsou na živiny chudší. Roste na vřesovištích, loukách, na pastvinách a mezích nebo ve světlejších lesích, na půdách, které jsou hlinité a na povrchu kyselejší.

Areál rozšíření

U nás je to běžný druh od nížin do podhorského pásma. Rozšířený je v celé Evropě, v Asii a Severní Americe. Objevuje se od nížin do horského stupně.

Obsahové látky

V rostlině jsou obsažené třísloviny, hořčiny, silice, saponiny, organické kyseliny a látka aucubin, která je jedovatá pro hmyz.

Lidové léčitelství

Tento druh se používal při zánětech močových cest, při poruchách trávení nebo při onemocnění dýchacích cest. Urychluje odhleňování a pomáhá při jaterních problémech. Používal se hlavně v čajových směsích.

Lidové názvy

přítržník, evropský čaj, mužská věrnost, hušec, úložník

Scanované detaily

celá rostlina - Z válcovitého, plazivého oddenku vyrůstají poléhavé lodyhy, které kořenují. Vystoupavý konec lodyhy nese květenství.

oddenek - Oddenek v mnoha místech zakořeňuje.

lodyha - Plazivé lodyhy se na konci zvedají. Tyto vzpřímené části nesou hroznovitá květenství.

květenství - Hrozny jsou husté, přímé, za květu prodloužené. Jsou žláznatě chlupaté. Květy vyrůstají v úžlabí listenů.

plod - Plodem je žláznatá, obsrdčitá, mělce vykrojená tobolka. Je dlouhá asi 4 mm, vyrůstá ve vytrvalém kalichu. Korunní plátky rychle opadají.

list-líc - Listy se klínovitě zužují v krátký řapík. Jsou roztroušeně chlupaté, na bázi celokrajné, zbytek čepele je pilovitý.

list-rub - Z rubu jsou listy světlejší.

Popis rodu

Jednoleté až vytrvalé byliny s listy vstřícnými nebo v přeslenu. Oboupohlavné, souměrné květy vyrůstají buď jednotlivě v úžlabí listů nebo se skládají v úžlabní nebo koncová květenství (klasy nebo hrozny). Kalich vzniká srůstem čtyř nebo pěti lístků. Koruna je kolovitá, zvonkovitá nebo nálevkovitá, zdánlivě srostlá ze čtyř plátků. Horní korunní cíp je větší než ostatní tři, protože vzniká srůstem dvou plátků. Počet tyčinek je redukován na dvě, staminodia chybí. Plody jsou zploštělé tobolky se dvěma pouzdry. Většina druhů se nachází v mírném pásmu na severní polokouli, ale některé druhy jsou typické pro polokouli jižní.

Popis čeledi

Zástupci dvouděložných rostlin z čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae) jsou většinou byliny, v tropech i dřeviny. Jejich lodyhy jsou jednoduché nebo větvené. Listy jsou vstřícné nebo v přeslenech, vyrůstají střídavě, jsou často jednoduché, bez palistů. Květy jsou výrazně souměrné a oboupohlavné, tvoří hroznovitá nebo vrcholičnatá květenství. Pětičetný kalich je většinou paprsčitý, koruna ze čtyř nebo pěti korunních plátků. Počet tyčinek v květu je různý (2, 4 nebo 5). Svrchní semeník srůstá ze dvou plodolistů. V dvoupouzdrém semeníku se tvoří tobolky s drobnými semeny.

Některé druhy jsou autotrofní, jiné přešly na poloparazitický nebo parazitický způsob života. Na území ČR jsou krtičníkovité zastoupeny rody divizna, hledík, lnice, pantoflíček, krtičník, rozrazil, náprstník a dalšími. Nejvíce druhů roste v mírném pásu. Do této čeledi se řadí asi 220 rodů se 3000 druhy. Mezi příbuzné čeledi patří jitrocelovité, zárazovité a bublinatkovité.