Iris pseudacorus L. kosatec žlutý kosatec žltý Čeleď: Iridaceae, kosatcovité

Popis rostliny

Vytrvalá bylina dorůstající výšky 50-150 cm. Jeho oddenky jsou silné, přímé a větvené. Lodyhy se větví, jsou přímé a ploché. Listy mají čárkovitě mečovitý tvar, jsou sytě zelené, 1-3 cm široké. Na lodyze vyrůstají střídavě, ve dvou řadách. Tvoří pochvy, kterými objímají lodyhy. Dlouze stopkaté květy vyrůstají v úžlabí listenů, na lodyhách jsou po čtyřech až dvanácti. Pravidelné okvětí má výraznou žlutou barvu. Jeho vnější cípy nazpět odstávají. Mají vejčitý tvar, jsou bez kartáčku. Ve středu okvětí je barva tmavě žlutá, s fialovohnědým žilkováním. Vnitřní okvětní lístky jsou vzpřímené, čárkovité, kratší než blizny. Tyčinky jsou v květech tři, jejich prašníky jsou schované pod laloky blizen. Semeník je spodní, srůstá ze tří plodolistů. Plody jsou krátce špičaté, tupě tříboké tobolky válcovitého tvaru s plochými semeny. Rostlina kvete od května do června.

Popis stanoviště

Roste na vlhkých místech, v bahnitých, eutrofních vodách. Objevuje se na březích stojatých i tekoucích vod, v příkopech, u lesních tůní, v bažinách, rákosinách a pobřežních houštinách.

Areál rozšíření

Tento evropský druh je rozšířený hlavně v mediteránní oblasti. Najdeme ho i v severní Africe a Malé Asii. V České republice roste roztroušeně a to od nížin po pahorkatiny. Hojnější je v teplejších oblastech.

Obsahové látky

Obsahuje lehce jedovaté třísloviny.

Jedovaté účinky

Otrava se projevuje žaludečními a střevními problémy, což může vést k průjmům.

Lidové léčitelství

Oddenek se používal k zastavení krvácení, jako náhrada za puškvorec.

Podobné druhy

Podobné listy jako kosatec žlutý tvoří i u nás nepůvodní druh Acorus calamus (puškvorec obecný).

Zajímavosti

Díky obsahu tříslovin se používal k vydělávání kůží. Pokud se tříslovina z této rostliny smíchá se solemi železa, získá se tak černé barvivo.

Lidové názvy

kosač, akorum nepravé

Scanované detaily

celá rostlina - Ze silného oddenku vyrůstá až 150 cm vysoká rostlina. Ploché lodyhy jsou přímé a větvené. Listy mají mečovitý tvar, jsou široké až 3 cm. Květy jsou dlouze stopkaté, vyrůstají v úžlabí listenů.

list - Listy jsou pochvaté, nasedají střídavě na lodyhu ve dvou řadách.

vrcholová část listu - Listy jsou široké 1-3 cm, mají čárkovitě mečovitý tvar.

okvětí - Okvětní lístky mají sytě žlutou barvu, střed okvětí je tmavě žlutý s hnědofialovým žíháním. Tři vnější plátky jsou bez kartáčku, mají vejčitý tvar, jejich cípy často nazpět odstávají. Tři vnitřní plátky jsou kratší než laloky blizen. Pod těmito laloky se nachází prašníky.

poupě - Nerozkvetlé květy nemají ještě tak výraznou žlutou barvu. Na okvětních plátcích je již patrné barevné žíhání.

Popis rodu

Do rodu kosatec (Iris) je zařazeno zhruba 200 až 300 druhů rostlin. Rostliny jsou rozšířené především v severní části mírného pásu. Lokality na nichž se rostliny vyskytují se navzájem značně odlišují. Najdeme je od chladných horských stanovišť přes louky, vlhké břehy stojatých i tekoucích vod po suché travnaté svahy. Kosatce se vyskytují v Evropě, Asii, střední a severní Africe a v Severní Americe.

Jedná se o vytrvalé byliny s plazivými oddenky na vlhčích stanovištích a s hlízami na suchých stanovištích. Květonosné stonky jsou vysoké a jednoduše větvené. Jsou pevné a duté. Listy mají mečovitý tvar, jsou monofaciální, na lodyze rozmístěné dvouřadě. Nápadné oboupohlavné květy často výrazně voní, brzy odkvétají. Okvětí je pravidelné. Květy jsou opatřeny hnědými listeny.

Popis čeledi

Vytrvalé jednoděložné rostliny s plazivými nebo hlízovitými oddenky. Lodyhy jsou přímé, spíše nevětvené. Střídavé listy mají čárkovitý nebo čárkovitě kopinatý, někdy mečovitý tvar. Jsou dvouřadé. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné nebo souměrné. Okvětí je složené ze šesti květních obalů (3+3), které na bázi srůstají v trubku. Tyčinky jsou tři, za vnějšími okvětními lístky. Spodní semeník srostlý ze tří plodolistů. V květu jsou tři lupenité nebo nálevkovité čnělky s velkými bliznami. Plody jsou tobolky.

Rostliny čeledi kosatcovité (Iridaceae) obsahují glykosidy. Do čeledi jsou zařazeny např. rody šafrán, mečík, kosatec a badil. Čeleď kosatcovité je příbuzná k rostlinám liliovitým. Řadíme sem přes 60 rodů a 1400 druhů, které jsou rozšířené hlavně v tropických a subtropických oblastech. Mnoho druhů se pěstuje jako oblíbené okrasné rostliny.