hvozdík kropenatý klinček slzičkový Dianthus deltoides L. Čeleď: hvozdíkovité, Caryophyllaceae Česká synonyma: hvozdík slzičky

Popis rostliny

Vytrvalá bylina s krátkým, větvícím se oddenkem, z něhož vyrůstají dva typy lodyh. Krátké lodyhy jsou listnaté, dlouhé lodyhy nesou květy. Květonosné lodyhy se vidličnatě větví v horní části, jsou 20-40 cm vysoké. Listy tvoří přezimující přízemní růžice. Listy jsou čárkovitě podlouhlé a na koncích tupé. Čárkovité lodyžní listy jsou 1-3 mm široké, přímé. Prochází jimi tři žilky. Listy jsou vstřícné a na spodu nesrostlé. Okraj čepele je jemně zubatý. Květenství jsou prodloužené vidlany. Každá větev nese jediný květ. Květní stopky jsou dlouhé 1-3 mm, pod kalichem nesou široce blanité listénce vejčitého tvaru. Listénce dosahují poloviční délky kalichu, jsou zúžené v krátkou špičku. Květy jsou pravidelné a oboupohlavné. Kalich srostlý z pěti lístků má válcovitý tvar. Délka kalichu se pohybuje okolo 15 mm. Zuby kalichu jsou špičatě kopinaté, mají purpurový nádech. Korunu tvoří pět volných plátků purpurově červené barvy. Jejich tvar je klínovitě obvejčitý. V horní části jsou korunní plátky nepravidelně zubaté. V ústí koruny se nachází kruhová kresba tvořená bílými tečkami a tmavými příčnými čárkami. V květech se nachází deset tyčinek. Svrchní semeník srostl ze dvou plodolistů. Plody jsou podlouhlé, válcovité, jednopouzdré tobolky se čtyřmi zuby. Rostlina kvete od června do října.

Popis stanoviště

Hvozdík kropenatý roste na suchých, slunných stanovištích jako jsou kamenité a písčité pastviny, louky a stráně. Najdeme ji také podél cest nebo ve světlých lesích. Roste na půdách, které jsou chudé na živiny a na vápník.

Areál rozšíření

Hvozdík kropenatý se objevuje od nížin do podhůří. Na našem území je to hojný druh. Roste v Evropě, kde na sever zasahuje po Skandinávii a Skotsko, a v severní a západní části Asie. Zavlečený byl do Severní Ameriky.

Lidové názvy

slzičky

Popis rodu

Rostliny z rodu hvozdík (Dianthus) jsou vytrvalé byliny, několik zástupců patří mezi jednoleté nebo dvouleté rostliny a existují i druhy ve formě polokeřů, jejichž bazální části stonků jsou zdřevnatělé. Lodyhy vytvářejí obvykle trsy, jsou lysé a kolénkaté. Palisty chybí. Jednoduché, úzké listy mají vstřícné postavení, jejich barva je šedozelená nebo šedomodrá. Květy jsou oboupohlavné a pravidelné. Kalich srůstá z pěti lístků a korunu tvoří pět volných plátků. Korunní plátky jsou na okrajích často řasené a růžové. V květech se nachází 10 tyčinek a svrchní semeník je tvořen 2 srostlými plodolisty. Plody jsou jednopouzdré tobolky.

Hvozdíky jsou původní v oblasti Evropy a Asie, kde je také nejvyšší zastoupení tohoto rodu. Několik druhů se nachází v Africe a v Severní Americe. V České republice najdeme 13 druhů. Rod Dianthus je často pěstovaný pro okrasné květy. Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů různých barev.

Popis čeledi

Jednoleté až vytrvalé byliny, někdy polokeře. Lodyhy se spíše vidličnatě větví a to v uzlinách. Jednoduché listy mají vstřícné postavení nebo jsou křižmostojné. Jen občas jsou listy opatřené i palisty. Jejich tvar je podlouhlý až čárkovitý. Pravidelné květy jsou nejčastěji oboupohlavné. Jsou jednotlivé nebo vytvářejí vidlany. Z kalichu se pod květy často objevují listénce. Kalich i koruna jsou pětičetné. Neopadavý kalich je buď volný nebo srostlý. Koruna může být zakrnělá, korunní plátky mají nehetnatý tvar, velice často jsou opatřené pakorunkovitými výrůstky. Tyčinek je pět nebo deset, bývají někdy redukované. Svrchní semeník srůstá ze dvou, tří nebo pěti plodolistů. Plody jsou nejčastěji tobolky, někdy nažky nebo bobule.

Do čeledi hvozdíkovité (Caryophyllaceae) se řadí asi 100 rodů se zhruba 2500 druhy. Jsou rozšířené na celém světě, především však v mírném pásmu na severní polokouli. V rostlinách z této čeledi jsou obsažené saponiny. Mezi známější rody, které lze nalézt v našich podmínkách, patří ptačinec, křehkýš, rožec, chmerek, silenka, knotovka nebo hvozdík. Jiné označení pro tuto čeleď je silenkovité.