hvozdíkovité

Caryophyllaceae Juss.

Jednoleté až vytrvalé byliny, někdy polokeře. Lodyhy se spíše vidličnatě větví a to v uzlinách. Jednoduché listy mají vstřícné postavení nebo jsou křižmostojné. Jen občas jsou listy opatřené i palisty. Jejich tvar je podlouhlý až čárkovitý. Pravidelné květy jsou nejčastěji oboupohlavné. Jsou jednotlivé nebo vytvářejí vidlany. Z kalichu se pod květy často objevují listénce. Kalich i koruna jsou pětičetné. Neopadavý kalich je buď volný nebo srostlý. Koruna může být zakrnělá, korunní plátky mají nehetnatý tvar, velice často jsou opatřené pakorunkovitými výrůstky. Tyčinek je pět nebo deset, bývají někdy redukované. Svrchní semeník srůstá ze dvou, tří nebo pěti plodolistů. Plody jsou nejčastěji tobolky, někdy nažky nebo bobule.

Do čeledi hvozdíkovité (Caryophyllaceae) se řadí asi 100 rodů se zhruba 2500 druhy. Jsou rozšířené na celém světě, především však v mírném pásmu na severní polokouli. V rostlinách z této čeledi jsou obsažené saponiny. Mezi známější rody, které lze nalézt v našich podmínkách, patří ptačinec, křehkýš, rožec, chmerek, silenka, knotovka nebo hvozdík. Jiné označení pro tuto čeleď je silenkovité.