pelyněk černobýl palina obyčajná Artemisia vulgaris L. Čeleď: hvězdnicovité, Asteraceae

Popis rostliny

Statná, vytrvalá bylina dorůstající výšky 50-150 cm. Vícehlavý oddenek tvoří bohatě větvený kořenový systém. Tuhé, přímé, hranaté lodyhy tvoří trsy, jsou do fialova zbarvené. Jsou pýřitě chlupaté a bohatě latnatě větvené. Tuhé listy jsou na líci tmavě zelené a lysé, na rubu jsou světlé, běloplstnaté. Okraje čepelí jsou podvinuté. Listy jsou dlouhé 5-10 cm, v obrysu mají tvar široce vejčitý. Jsou lyrovitě peřenodílné, první dva páry úkrojků jsou menší, poslední úkrojek je tří- až pětilaločný. Lodyžní listy jsou poloobjímavé. Zbylé ouškatě přisedlé listy jsou menší než ostatní. Svrchní listy jsou jednoduše peřenoklané, se špičatými, kopinatými úkrojky o šířce 3-6 mm. Listy v květenství jsou jednoduché a kopinaté. Krátce stopkaté, drobné úbory jsou složené v husté listnaté laty. Zákrovy, které měří v průměru 2 mm, mají vejčitý tvar. Jsou běloplstnaté, jejich vnější listeny jsou špičaté a kopinaté, vnitřní pak široce blanitě lemované, podlouhlé a tupé. Úbory jsou velké 3-4 mm. Květní lůžko je tupé. Květy jsou trubkovité, vnitřní jsou oboupohlavné a vnější pouze samičí. Barva koruny je červenohnědá nebo žlutavá. Plody jsou válcovité nebo zploštělé nažky, kterým chybí chmýr. Rostlina kvete od července do září.

Popis stanoviště

Pelyněk černobýl najdeme růst v příkopech, podél cest, na železničních náspech, v pobřežních houštinách, na rumištích, v blízkosti lidských sídel, na skládkách a smetištích. Jedná se o nitrofilní druh, který se objevuje na vlhkých místech.

Areál rozšíření

Roste v Evropě a Asii, v severním a mírném pásmu. V České republice je to velice běžný druh. Najdeme ho v polohách od nížin do hor.

Obsahové látky

V kořenech jsou obsažené třísloviny a silice. Nať obsahuje hořčiny, inulin, cholin a silice s látkami cineolem a thujonem.

Jedovaté účinky

Látka thujon působí jako jed. Mezi negativní vlivy na zdraví člověka, které tato rostlina při dlouhodobějším užívání způsobuje, patří zpomalení srdečního tepu, pokles krevního tlaku, poškození nervové soustavy nebo může dokonce vyvolat epileptické záchvaty.

Léčivé účinky

Z tohoto druhu se vyrábějí léky proti střevním parazitům nebo léky, které se užívají proti nechutenství a žaludečním křečím.

Lidové léčitelství

Kořeny pelyňku černobýlu se používaly jako prostředek proti bolestem.

Zajímavosti

Celá rostlina nepříjemně slabě zapáchá. Nať se používala i v kuchyni jako koření.

Lidové názvy

černobeje, palina, peluň, bylina sv. Jana, pamatůjček, stříbřík, peklínek, pelunka

Popis rodu

Názvosloví u rodu pelyněk (Artemisia) není příliš ustálené, uvádí se, že rod zahrnuje 200-400 druhů. Jedná se o keře nebo vytrvalé byliny s dřevnatějící spodní částí lodyh. Pelyňky rostou na sušších stanovištích mírného pásu severní a jižní polokoule. Chybí na území Austrálie. V České republice se nachází asi 15 druhů, z nichž je 10 druhů původních. Střídavé listy jsou jednoduché, ale mnohem častěji několikrát zpeřené, pokryté světlými chlupy. Úbory jsou tvořené pouze trubkovitými květy. Skládají se do lat nebo do hroznovitých květenství. Plody jsou zploštělé nebo válcovité nažky. Jedná se o rostliny anemogamní.

Některé druhy se využívají v medicíně, kde našly uplatnění při bolestech žaludku, jako prostředek při odčervení, jako tonikum a jako antipyretikum. Jedním z nejznámějších zástupů je pelyněk pravý (Artemisia absinthium), který se používal původně jako bylina do vermutu. Dále se využíval k přípravě likérů (absint a další), ale i v pivovarnictví. Uplatnění našel i jako prostředek pro odpuzování much a můr. Pelyňky obsahují seskviterpeny tvořící těkavé silice.

Popis čeledi

Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) je jedna z nejrozmanitějších a také z nejpočetnějších čeledí dvouděložných rostlin. Jsou to rostliny jednoleté až vytrvalé, byliny až dřeviny. Jejich vzhled je velice variabilní. Různorodé jsou jejich stonky i listy, některé jsou lysé, jiné chlupaté (trichomy, žlaznaté trichomy), některé mají článkované mléčnice v lýkové části. Společným znakem pro Asteraceae jsou jejich květenství - úbory. Hvězdnicovité mají pětičetné květy dvou typů: jazykovité a trubkovité. Jazykovité květy mohou tvořit celé úbory, jak je tomu třeba u pampelišky, nebo vyrůstají jen na okrajích úboru, např. květenství sedmikrásky. Tyto květy jsou souměrné, s jazykovitou korunou. Druhým typem jsou pravidelné květy trubkovité. Tvoří celé úbory (např. vratič obecný) nebo jen jejich terče (známé u kopretiny bílé). Úbory jsou jednotlivé nebo tvoří různě složitá květenství. Na spodní straně úboru je patrný zákrov, který je obdobou kalichu. Je jednořadý nebo víceřadý, složený ze zákrovních listenů (u víceřadých se střechovitě kryjí). I zákrovní listeny jsou velice variabilní. Plody jsou různorodé nažky (barva, tvar, povrch, chmýr), které jsou důležitým určovacím znakem.

Uplatnění našly hvězdnicovité v mnoha oblastech lidské činnosti. Používají se jako léčivky, potraviny, pícniny, okrasné květiny. Jsou významnou skupinou medonosných rostlin. Asteraceae jsou rozšířené po celém světě. U nás se setkáme asi se 100 rody s více jak 350 druhy, přičemž na celém světě se nachází více jak 20 000 druhů. V mléčnicích je produkovaný latex, v němž jsou obsažené triterpeny. Některé druhy si vytvořily systém pryskyřičných kanálků. Systém mléčnic a pryskyřičných kanálků se nevyskytuje u jedinců jednoho druhu najednou. Zásobní látkou je sacharid inulin.