Přírodou.cz Lokality rostlin
Atlas rostlin

Navigace: seznam čeledí >> hvězdnicovité >> oman >> oman německý

rssfeed RSS

Uživatel: nepřihlášen
vstup do diskuze

oman německý_0 oman německý_1 oman německý_2 oman německý_3 oman německý_4 oman německý_5 oman německý_6 oman německý_7

oman německý
oman nemecký

Inula germanica L.

Čeleď: hvězdnicovité, Asteraceae

Česká synonyma: oman německý
ohrožená

Popis rostliny

Vytrvalá bylina dosahující výšky 20-60 cm, vyrůstající z plazivého, šupinatého oddenku. Přímá lodyha je při bázi pokrytá šupinami a je celá hustě listnatá. V horní části je lodyha větvená a chlupatá. Spodní listy jsou řapíkaté, horní jsou celokrajné, na bázi srdčité. Jejich tvar je podlouhle oválný až kopinatý. Na líci jsou listy pokryté drsnými chlupy, z rubu jsou roztroušeně dlouze chlupaté a žláznaté. Žluté úbory jsou složeny z jazykovitých i trubkovitých květů. V průměru měří drobné úbory 8-12 mm, skládají se do hustých chocholíků. Jazykovité květy jsou maximálně 1,5x delší než přitisklé zákrovní listeny. Zákrov má válcovitý tvar. Zákrovní listeny se střechovitě překrývají, jejich konce jsou ohnuté směrem ven. Vnější zákrovní listeny jsou širší než vnitřní. Plody jsou lysé, rýhované nažky. Rostlina kvete od července do srpna.

Popis stanoviště

Oman německý roste na suchých, výslunných stanovištích jako jsou skalnaté stráně, světlé křoviny a okraje světlých doubrav. Objevuje se častěji na vápencových podkladech.

Areál rozšíření

Rostlinu najdeme v západní, střední, východní a jihovýchodní Evropě. Chybí v severní části Evropy a na Britských ostrovech. V České republice se vyskytuje vzácně a to v okolí Prahy, v oblasti Českého středohoří, ve střední části Polabí a na Moravě. Vyskytuje se v polohách od nížin po pahorkatiny.

Stupeň ochrany

V České republice je tento druh uveden v Červeném seznamu cévnatých rostlin v kategorii silně ohrožený druh (C2), ve stejné kategorii je chráněný zákonem (§2). Na Slovensku je rostlina zapsána v Červeném seznamu do kategorie méně ohrožených druhů (LR).

Popis rodu

Do rodu oman (Inula) jsou řazeny vytrvalé, výjimečně jednoleté byliny, které dosahují výšky mezi 20-200 cm. Spodní listy jsou obvykle řapíkaté, uvadají ještě před vykvetením rostliny. Čepele listů mohou být celokrajné až zubaté. Květy mohou mít různé barvy, vytvářejí bohaté úbory. Jazykovité květy nejsou u všech druhů vyvinuté. Plody jsou nažky. Rostliny jsou pro svůj vzhled často vyhledávané zahrádkáři.

Do tohoto rodu se řadí asi 100 druhů, které jsou původní v Evropě a Asii. Na území České republiky najdeme 8 druhů. Rostliny často tvoří mezidruhové křížence.

Popis čeledi

Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) je jedna z nejrozmanitějších a také z nejpočetnějších čeledí dvouděložných rostlin. Jsou to rostliny jednoleté až vytrvalé, byliny až dřeviny. Jejich vzhled je velice variabilní. Různorodé jsou jejich stonky i listy, některé jsou lysé, jiné chlupaté (trichomy, žlaznaté trichomy), některé mají článkované mléčnice v lýkové části. Společným znakem pro Asteraceae jsou jejich květenství - úbory. Hvězdnicovité mají pětičetné květy dvou typů: jazykovité a trubkovité. Jazykovité květy mohou tvořit celé úbory, jak je tomu třeba u pampelišky, nebo vyrůstají jen na okrajích úboru, např. květenství sedmikrásky. Tyto květy jsou souměrné, s jazykovitou korunou. Druhým typem jsou pravidelné květy trubkovité. Tvoří celé úbory (např. vratič obecný) nebo jen jejich terče (známé u kopretiny bílé). Úbory jsou jednotlivé nebo tvoří různě složitá květenství. Na spodní straně úboru je patrný zákrov, který je obdobou kalichu. Je jednořadý nebo víceřadý, složený ze zákrovních listenů (u víceřadých se střechovitě kryjí). I zákrovní listeny jsou velice variabilní. Plody jsou různorodé nažky (barva, tvar, povrch, chmýr), které jsou důležitým určovacím znakem.

Uplatnění našly hvězdnicovité v mnoha oblastech lidské činnosti. Používají se jako léčivky, potraviny, pícniny, okrasné květiny. Jsou významnou skupinou medonosných rostlin. Asteraceae jsou rozšířené po celém světě. U nás se setkáme asi se 100 rody s více jak 350 druhy, přičemž na celém světě se nachází více jak 20 000 druhů. V mléčnicích je produkovaný latex, v němž jsou obsažené triterpeny. Některé druhy si vytvořily systém pryskyřičných kanálků. Systém mléčnic a pryskyřičných kanálků se nevyskytuje u jedinců jednoho druhu najednou. Zásobní látkou je sacharid inulin.

V Atlasu rostlin je v současnosti zařazeno 235 rostlin s 1578 fotografiemi.

Všechna práva vyhrazena, Copyright © 2006-2009 Přírodou.cz o.s.