hluchavka bílá hluchavka biela Lamium album L. Čeleď: hluchavkovité, Lamiaceae

Popis rostliny

Vytrvalá bylina o výšce 20-40 cm, celá pýřitá nebo olysalá. Jednoduché čtyřhranné lodyhy jsou ve spodní části do fialova zbarvené a olysalé. Vyrůstají z podzemních a kořenujících výběžků. Dlouze řapíkaté listy mají vejčitý tvar. Jejich postavení je vstřícné. Jejich maximální velikost je 4x7 cm. Na okraji jsou listy zubaté, na bázi srdčité nebo zaokrouhlené, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Horní listy jsou jen krátce řapíkaté a dlouze zašpičatělé. Květenství jsou lichopřesleny, které vznikají v úžlabí horních listů. Oboupohlavné a souměrné květy jsou přisedlé, měří 20-25 cm. Pětižilný kalich srůstá z pěti lístků, má zvonkovitý tvar a je do více než poloviny rozeklaný. Vytváří tak stejně dlouhé rozevřené zuby, které mají kopinatý tvar. Koruna je souměrná, má bílou barvu nebo je nažloutlá. Trubka je prohnutá, korunu tvoří dva pysky. Horní pysk je přílbovitý, chlupatý, srostlý ze dvou plátků. Dolní pysk srůstá ze tří plátků, jeho postranní cípy jsou zmenšené v zoubky. V květech jsou čtyři tyčinky, které nesou tmavě hnědé prašníky. Přední dvě tyčinky jsou delší než zadní. Svrchní dvoupouzdrý semeník srůstá ze dvou plodolistů. Plody jsou čtyři vejčité tvrdky. Rostlina kvete od května do září.

Popis stanoviště

Hluchavka bílá roste v křovinách, na okrajích lesů, na rumištích, u cest a u lidských sídel. Roste na půdách bohatých na dusík a minerální látky.

Areál rozšíření

Roste v polohách od nížin do subalpínského pásma. Je to běžný evropský druh, který se ale především nachází v mírném pásmu. Vyskytuje se i v severní a západní Asii. Rostlina byla zavlečená také na Island, do Irska a do Severní Ameriky. Na našem území roste velice hojně.

Obsahové látky

V rostlině jsou obsaženy třísloviny, silice, slizové látky, organické kyseliny, flavonové glykosidy, cholin nebo biogenní aminy.

Léčivé účinky

Droga působí diureticky a dezinfekčně. Proto se začala používat při onemocněních močových cest a při problémech s prostatou.

Lidové léčitelství

Používala se v nálevu nebo v čajových směsích při onemocněních ledvin, močových cest, také při nemocech horních dýchacích cest nebo při nespavosti. Zevně se používala na vyrážky, vředy či jako obklady na rány. Odvar se také používal při bolestivé menstruaci nebo v období klimakteria.

Zajímavosti

Květy opylují především čmeláci, kteří jsou nalákáni větším množstvím nektaru. Z lodyh se dříve získávalo žluté barvivo.

Lidové názvy

hluchá kopřiva, hluchavinka, jasnota, mrtvá kopřiva, mrtvá pokřiva, mrtvá žihlava, planá bazilika, planá kopřiva, včelí doušek

Popis rodu

V rodě hluchavka (Lamium) je zařazeno okolo 50 druhů rostlin. Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny rostoucí v Evropě, západní Asii a severní části Afriky. V ČR se setkáme s pěti zástupci. Některé druhy jsou považovány za plevele, jiné se využívají jako léčivky. Rostliny se šíří pomocí semen nebo pomocí kořenujících výběžků. Nekvetoucí rostliny se do jisté míry podobají žahavým kopřivám. Hluchavky ale na rozdíl od kopřiv jsou opatřené trichomy, které nezpůsobí požahání. Do rodu Lamium byly dříve řazeny i rody konopice nebo pitulník. Hluchavkám se daří na vlhčích půdách, rostou i na zcela zastíněných plochách. Najdeme je růst na loukách a v lesích, často se objevují na člověkem obhospodařovaných plochách a na rumištích. Jejich květy mají bílou, růžovou nebo purpurovou barvu.

Popis čeledi

Zástupci čeledi hluchavkovité (Lamiaceae) jsou rozšíření hlavně v suchých a teplých oblastech. Jsou to jednoleté až vytrvalé byliny (jen ojediněle polokeře). Čtyřhranné lodyhy nesou vstřícné, křižmostojné, většinou nedělené listy. Čepele jsou vroubkované až pilovité, jen málokdy celokrajné. Jsou bez palistů, ale horní listy přecházejí v listeny. Květy jsou souměrné, oboupohlavné. Na vrcholu lodyhy se tvoří lichopřesleny. Kalich je pětizubý, pětičetná koruna je dvoupyská, přechází v nálevkovitou dlouhou trubku. Pysky vznikají srůstem korunních cípů (horní pysk ze dvou a dolní ze tří). Semeník je svrchní, dvoupouzdrý. V obou částech má uložena dvě vajíčka, postupně se však zaškrcuje a vznikají tak čtyři jednosemenné části. Pestík vzniká srůstem dvou plodolistů. Dvoumocné tyčinky (dvě delší, dvě kratší) srůstají s korunní trubkou svými nitkami. Plody jsou čtyři tvrdky. Hluchavkovité obsahují éterické oleje, proto se některé druhy používají jako koření či v lékařství.