plicník úzkolistý pľúcnik úzkolistý Pulmonaria angustifolia L. Čeleď: brutnákovité, Boraginaceae Latinská synonyma: Pulmonaria azurea

Popis rostliny

Vytrvalá bylina dorůstající výšky 10-30 cm. Lodyhy jsou chlupaté, v horní části mohou být větvené. Listy jsou z líce pokryté stejně dlouhými štětinovitými chlupy. Lodyžní listy jsou přisedlé, kopinaté, široké 1-3 cm. Vytváří letní přízemní listy, jejich čepel je kopinatá nebo až úzce eliptičná, pomalu se zužující v řapík. Pětičetné květy jsou uspořádané do vrcholového vijanu. Zprvu mají karmínově červenou barvu, postupně se mění až na výrazně azurově modrou. Korunní trubka je lysá, jen v jejím ústí se nachází prstenec tvořený chlupy. Kvete od dubna do května.

Popis stanoviště

Rostlinu lze nalézt na křovinatých stráních, v listnatých lesích a hájích. Výrazně kontinentální druh, který se vyskytuje v teplých oblastech. Vyhovují mu půdy bohaté na živiny s příznivou formou humusu.

Areál rozšíření

Plicník úzkolistý roste ve východní a střední Evropě. Zasahuje do oblasti Skandinávie, směrem na jih pak po severní část Itálie. V České republice se vyskytuje vzácně na lokalitách ve středních a severozápadních Čechách a na jižní Moravě. Z nížin vystupuje po pahorkatiny.

Stupeň ochrany

V České republice je tento druh uvedený v Červeném seznamu cévnatých rostlin jako silně ohrožený druh (C2). Na Slovensku je chráněný zákonem a v Červeném seznamu spadá do kategorie kriticky ohrožených druhů (CR).

Popis rodu

Rostliny z rodu plicník (Pulmonaria) se přirozeně vyskytují v Evropě a v západní části Asie. Jedná se o vytrvalé byliny dosahující výšky 20-30 cm. Rostliny jsou přizpůsobené životu v polostinném až stinném prostředí. Najdeme je na vlhkých půdách, které obsahují dostatek humusu, jsou bohaté na živiny a jsou kypré. Do rodu se řadí asi 15 druhů, ale taxonomie v tomto rodu není ustálená. V České republice najdeme 4 zástupce, kteří vytvářejí křížence. Rostliny jsou pokryté různě dlouhými a různě tuhými chlupy. Listy vytvářejí růžice.

Popis čeledi

Jednoleté až vytrvalé rostliny, které jsou zpravidla drsně až štětinatě chlupaté. Lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé. Listy vyrůstají většinou střídavě, málokdy jsou vstřícné. Jsou jednoduché, většinou celokrajné, přisedlé nebo řapíkaté, bez palistů. Dolní listy bývají větší než horní. Květy jsou většinou krátce stopkaté, oboupohlavné (zřídka jen samčí nebo samičí), jsou pravidelné, pětičetné, se dvěma pestíky a pěti tyčinkami. Kalich je hluboce dělený, zvonkovitý nebo trubkovitý, koruna je kolovitá nebo trubkovitá. V ústí koruny se nachází tzv. pakorunka (tvoří ji duté hrbolky nebo svazečky chloupků). Tyčinky jsou vetknuté do trubky a téměř z ní nevyčnívají. Semeník je svrchní a už za květu se dělí na čtyři jednosemenné plody - tvrdky. Za plodu se vytrvalý kalich často zvětšuje. Kromě bylin zahrnuje tato čeleď v tropických a subtropických oblastech i keře, stromy a dokonce liány. Do čeledi brutnákovité (Boraginaceae) se řadí zhruba 100 rodů s 2000 druhů. Ty jsou nejvíce rozšířené na severní polokouli v mírném a subtropickém pásu. V České republice se nachází asi dvacet rodů, z nichž nejznámější jsou pomněnka, voskovka, plicník, brutnák či kostival.