hrachor panonský chlumní hrachor mliečny
Lathyrus pannonicus (Jacq.) Garcke subsp. collinus (Ortmann) Soó
Čeleď: bobovité, Fabaceae
Latinská synonyma: Lathyrus pannonicus subsp. lacteus, Lathyrus lacteus, Lathyrus versicolor
|
 |
Popis rostliny
Vytrvalá bylina dorůstající do výšky 20-50 cm. Podzemními orgány jsou krátké oddenky se ztlustlými, úzce vřetenovitými nebo válcovitými kořenovými hlízami. Čtyřhranné lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, pokud jsou větvené, pak jen při bázi. Listy jsou tvořeny obvykle 2-3 páry lístků kopinatého až úzce čárkovitého tvaru. Nejsou zakončené úponky, pouze hrotem. Úzké palisty jsou polostřelovité, dlouhé 8-16 mm. Květenství se stopkou je zhruba stejně dlouhé jako podpůrný list. Květy mají smetanově bílou barvu, pavéza je narůžovělá. Cípy kalicha jsou lysé nebo jen horní cíp je pokryt ojedinělými chlupy. Dolní cípy kalicha dosahují do poloviny až 4/5 délky kališní trubky. Plody jsou podlouhlé lysé lusky hnědé barvy. Obsahují obvykle 4-7 semen, které jsou stlačeně kulovité. Semena jsou hladká, s tmavě hnědými skvrnami. Kvete od dubna do června.
Popis stanoviště
Rostlina se objevuje na výslunných stanovištích jako jsou travnaté a křovinaté stráně nebo ve světlých teplomilných lesích.
Areál rozšíření
Z nížin vystupuje do oblasti pahorkatin. Nachází se ve střední a jižní Evropě. Na území České republiky se vyskytuje roztroušeně až vzácně. Hrachor panonský chlumní najdeme ve středních a severozápadních Čechách a na jižní Moravě.
Stupeň ochrany
V České republice je hrachor panonský chlumní chráněný zákonem jako kriticky ohrožený druh (§1) a v Červeném seznamu je uveden v kategorii silně ohrožené druhy (C2). Na Slovensku je rostlina chráněná zákonem a v Červeném seznamu je uvedena jako silně ohrožený druh (EN).
Popis rodu
Do rodu hrachor (Lathyrus) se řadí mezi 150 až 160 druhy, které se primárně vyskytovaly v mírném pásu severní polokoule. Dnes hrachory najdeme v Evropě, Asii, Severní Americe, v tropickém pásu východní Afriky a v mírném pásmu Jižní Ameriky. Jedná se o jednoleté až vytrvalé byliny, které jsou popínavé a dosahují výšky až 2 metry. Některé druhy jsou keře o výšce 30-60 cm. Květy jsou vonné, v závislosti na druhu mají různou barvu, někdy jsou dvoubarevné. Jsou oblíbenými druhy, které jsou pěstované na zahrádkách. Kultivované druhy bývají často náchylné k výskytu plísňových onemocnění. Některé druhy jsou využívány jako pícniny.
Popis čeledi
Jednoleté až vytrvalé byliny a keře (mírné pásmo) a stromy v tropech, patřící mezi dvouděložné rostliny. Listy jsou většinou trojčetné, zpeřené nebo dlanitě složené. Jsou střídavé, většinou opatřené palisty. U některých se objevují trny, které vznikly přeměnou palistů (např. akát). Pro jiné druhy jsou typické úponky. Květy jsou oboupohlavné, souměrné, složené do hroznů nebo hlávek. Jsou pětičetné, s deseti tyčinkami (volné nebo jich devět srůstá a jedna je volná). Semeník je svrchní, tvořený jediným plodolistem. Koruna je tvořená pavézou, křídly a člunkem. Plody jsou struky nebo lusky, v nichž se nachází semena různých tvarů.
Některé druhy jsou užitkové jiné okrasné. Některé se řadí do skupiny luštěnin, jejichž semena jsou bohatým zdrojem bílkovin. Bobovité (Fabaceae) jsou vývojově odvozenou čeledí od růžovitých. Jsou opylovány především hmyzem - zoidiogamie. Je zde vyvinutá symbióza s nitrogenními hlízkovitými bakteriemi, které vážou vzdušný dusík. Do čeledi Fabaceae je řazeno asi 12 tisíc druhů z 500 rodů. Na našem území se nachází asi 160 druhů.