Bellis perennis L. sedmikrása obecná sedmokráska obyčajná Čeleď: Asteraceae, hvězdnicovité Česká synonyma: sedmikráska chudobka

Popis rostliny

Vytrvalá bylina se šikmým oddenkem, dorůstající do výšky 15 cm. Listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou kopisťovité na okraji vroubkované, klínovitě zúžené v široký řapík. Z listové růžice vyrůstají přímé stvoly. Jsou buď lysé nebo pokryté krátkými chloupky. Květenství jsou úbory s bílými až růžovými jazykovitými květy okolo žlutých trubkovitých. V průměru mají přibližně 15 mm, přičemž terč je široký 4-5 mm. Na vrcholku stvolu se nachází pouze jeden úbor. Zákrov je dvouřadý a má polokulovitý tvar. Květní lůžko je duté, kuželovité. Plodem je hladká, 1 mm velká nažka bez chmýru. Doba květu je od března do listopadu.

Popis stanoviště

Roste zejména na vlhčích a kvalitnějších půdách. Najdeme ji zpravidla na travnatých místech jako jsou louky, pastviny, okraje cest a polní cesty.

Areál rozšíření

Tento druh je rozšířen po celé Evropě a v Malé Asii. Vyskytuje se velice hojně v polohách až do subalpínského stupně.

Obsahové látky

V květech jsou obsaženy silice, hořčiny, saponiny, třísloviny a také slizové látky.

Lidové léčitelství

Známé jsou její protizánětlivé účinky, kterých se využívá při léčbě horních cest dýchacích, či po zápalu plic. Přidává se do čajových směsí k pročištění organismu, proti revmatismu a krvácení. Také se používá do koupelí a na obklady na podlitiny a menší rány.

Zajímavosti

Květy sedmikrásky snášejí při suchém vzduchu teploty až -15°C, aniž by byly výrazněji poškozené. Celé úbory reagují jako květy a zavírají se jak na noc, tak při vlhkém počasí. Otáčejí se také za Sluncem, jako to známe u slunečnice. S oblibou se pro okrasu pěstují její různé kultivary, např. plnokvěté, kdy jsou všechny květy v úboru jazykovité. Květenství se přidávala do jarních salátů. Záměna sedmikrásky za jinou rostlinu není možná.

Lidové názvy

babička, devaterník, hladověnka, chudobka, jiskerka

Scanované detaily

celá rostlina - Rostlina s přízemní růžicí, mírně pýřitá, s krátce výběžkatým oddenkem. Stvol je přímý, jednoúborný (nese jediné květenství-úbor), pod úborem je ztlustlý.

květenství - Květenství (úbor) tvořené sterilními jazykovitými květy bílé nebo narůžovělé barvy (u kultivarů až tmavočervená) a fertilními žlutými trubkovitými květy, tvořícími terč květenství. Trubkovité věty jsou oboupohlavné, heterochlamydní (rozlišené na kalich a korunu), sympetalní (se srostlou korunou). Jsou pětičetné, aktinomorfní (souměrné podle více rovin) a entomogamní (opylované hmyzem). Vytváří květenství (úbor) modifikované k lákání hmyzího opylovače (biologický květ). Jednotlivé květy jsou sestaveny na květním lůžku ve spirále. Tyčinek je pět a jsou přirostlé nitkami ke korunní trubce a navzájem srostlé prašníky. Gyneceum je srostlé ze dvou plodolistů, s jednoduchou čnělkou zakončenou dvouramennou bliznou. Semeník je spodní, jednopouzdrý. Plodem jsou pýřité nažky bez chmýru.

řez květenstvím - Řez mladým květenstvím. Velmi dobře je patrné kuželovité lůžko květenství se zákrovními listeny ve dvou řadách a celkový tvar trubkovitých květů (ve fázi poupěte).

poupě - Mladé květenství s výraznými zákrovními listeny.

řez poupětem - Řez rozkvétajícím květenstvím. Patrné duté lůžko zákrovu a celkové uspořádání květenství.

list-líc - Listy v přízemní růžici jsou obkopinatě až široce obvejčitě kopisťovité, klínovitě zúžené v široký řapík, jednožilné, lehce vroubkovaně pilovité.

list-rub - Spodní strana listu přitiskle pýřitá, s odstálými trichomy na nervatuře.

oddenek s kořeny - Krátký oddenek s kořenovým systémem.

Popis rodu

Do rodu sedmikráska (Bellis) se řadí asi 15 druhů, jejichž areál rozšíření se nachází v Evropě a v oblasti Středozemí. V České republice se nachází jediný zástupce. Jedná se o nízké, vytrvalé byliny s kopisťovitými listy v přízemní růžici. Na koncích stvolů se nachází vždy jediný úbor. Úbory jsou tvořeny z terčovitých i jazykovitých květů. Rostliny obsahují saponiny (v sušině asi 4% hmotnosti), slizovité látky, silice a třísloviny. Často jsou pěstované, šlechtí se i plnokvěté kultivary.

Popis čeledi

Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) je jedna z nejrozmanitějších a také z nejpočetnějších čeledí dvouděložných rostlin. Jsou to rostliny jednoleté až vytrvalé, byliny až dřeviny. Jejich vzhled je velice variabilní. Různorodé jsou jejich stonky i listy, některé jsou lysé, jiné chlupaté (trichomy, žlaznaté trichomy), některé mají článkované mléčnice v lýkové části. Společným znakem pro Asteraceae jsou jejich květenství - úbory. Hvězdnicovité mají pětičetné květy dvou typů: jazykovité a trubkovité. Jazykovité květy mohou tvořit celé úbory, jak je tomu třeba u pampelišky, nebo vyrůstají jen na okrajích úboru, např. květenství sedmikrásky. Tyto květy jsou souměrné, s jazykovitou korunou. Druhým typem jsou pravidelné květy trubkovité. Tvoří celé úbory (např. vratič obecný) nebo jen jejich terče (známé u kopretiny bílé). Úbory jsou jednotlivé nebo tvoří různě složitá květenství. Na spodní straně úboru je patrný zákrov, který je obdobou kalichu. Je jednořadý nebo víceřadý, složený ze zákrovních listenů (u víceřadých se střechovitě kryjí). I zákrovní listeny jsou velice variabilní. Plody jsou různorodé nažky (barva, tvar, povrch, chmýr), které jsou důležitým určovacím znakem.

Uplatnění našly hvězdnicovité v mnoha oblastech lidské činnosti. Používají se jako léčivky, potraviny, pícniny, okrasné květiny. Jsou významnou skupinou medonosných rostlin. Asteraceae jsou rozšířené po celém světě. U nás se setkáme asi se 100 rody s více jak 350 druhy, přičemž na celém světě se nachází více jak 20 000 druhů. V mléčnicích je produkovaný latex, v němž jsou obsažené triterpeny. Některé druhy si vytvořily systém pryskyřičných kanálků. Systém mléčnic a pryskyřičných kanálků se nevyskytuje u jedinců jednoho druhu najednou. Zásobní látkou je sacharid inulin.